---

ítejte u nás! Doputovali jste na to správné místo; tedy pokud vás zajímá, co se právě děje ve svérázném světě Martina Žáka. Neočekávejte však, prosím, od nás žádnou urputnou aktuálnost či pravidelnost.
Termíny vystoupení a informace o chystaných titulech najdete v rubrice Co bude.

A než se u nás pohodlně usadíte, nezapomeňte přihodit do kamen ještě jedno polínko…

Náš letní Old-Time Country týden se kvapem blíží (7. - 14. srpna 2010), zájemci o výuku hry na kytaru, banjo a housle mohou ještě využít několika posledních volných míst.
Informační letáček ke stažení v tiskové kvalitě (PDF) zde.

(3. července 2010)

Taky máte občas pocit, že je ten letošní máj temnější, než by bylo srdci milo?
„Co se s ním jen mohlo stát, že zpívá tak smutně?" doneslo se až k mým uším. Nová píseň by snad mohla být odpovědí: „Vím, vše má svou danou dobu pod modrým nebem."
A vůbec, potkali jste už někdy komedianta po představení, poté co dozněl poslední výbuch smíchu, když spadla opona a on odložil kostým a smyl z tváře zbytky líčidla? Ne, kdepak, ten pán s uplakaným výrazem ve tváři to nemůže být on! Tamten měl pusu od ucha k uchu... smál se... a radostně tančil...
Někdy si myslím, že každý, kdo se hodně směje, musí i hodně plakat - „svůj čas má smích a svůj čas má pláč".
Snad i všeobecná představa o májích a láskách je jen další z našich planých tužeb - i v máji je možno pocítit bolest, i láska může zraňovat...
Nesnažím se zakrýt Máchovu stopu ve svém nitru. Sám jsem se v jinošských letech nechal unášet přenádhernou bolestivostí osamělé chvíle na večerním Bezdězu. A tak, bude-li mi shůry dáno, „obětuji" čtveřici písní, které zatím znějí jen v mém nitru, právě Karlu Hynku Máchovi. Kdo? Osamělý poutník s autoharfou.

(23. května 2010)

Čtyři písně spojené s americkým folkovým bardem a mimořádným mužem od Hudson River, to je nová nahrávka (CD-single) Martina Žáka nazvaná

Řekni, kde ty kytky jsou... Písně (pro) Pete Seegera.

CD vychází 3. května 2010 u příležitosti 91. narozenin Pete Seegera jako úvodní titul
z limitované sběratelské řady písní a příběhů.

V závěrečné písni Řekni, kde ty kytky jsou přicházejí Martina Žáka svým hlasem podpořit Štěpánka Mesteková, Tomáš Linka, Markéta Wankeová, Katka Garcia a dětský pěvecký sbor Koťata. Více zde.

(19. dubna 2010)

V posledním únorovém týdnu roku 2010 vychází v nakladatelství Country Home nová knížka Martina Žáka
Zápisky osamělého poutníka s autoharfou.

Po výpravné knize Banjo dávných horalů... představuje autor (opět trochu nezvykle, tentokrát však skromněji) jiný hudební nástroj blízký svému srdci - autoharfu, se kterou se vydává přes Atlantik pátrat po dalších drobných střípcích z osadnických časů...

Miloslav Nevrlý, autor kouzelných knih Karpatské hry, Kniha o Jizerských horách a mnoha dalších, o poutnické knížce Martina Žáka:

„Bratře Martine,
jsem velice rád, žes mi svěřil k přečtení rukopis svých Zápisků osamělého poutníka s autoharfou !
Slova poutník i osamělost se k sobě hodí a často jsem je používal i já. Ale až při četbě Tvé budoucí knihy zesílilo moje dlouho potlačované poznání, že ke krásné pouti nejsou nutné pusté, liduprázdné kraje a že smysluplnost cesty tkví v nitru poutníka a ne v krajině, kterou prochází. Také, že samotu a touhu po domově lze pociťovat i uprostřed zástupů a nejen v osamělých údolích mezi nebetyčnými horami..."
Více informací a objednávky.

„Společné večery při svíčkách a petrolejce patří k horám odnepaměti. V dobách hojnosti i v časech naplněných obavami...
A tak přijměte, prosím, mé řádky jako obyčejné sousedské pozvání, příležitost k večernímu setkání s písničkami a vyprávěním. Ti ze vzdálenějších krajů třeba jako jeden z důvodů, proč se vydat na cestu. Stojí za to, doputovat i na všechna ta podivuhodná místa. Až se pak usadíte na vrcholku hory, ve chvíli, kdy se vaše ruce dotknou skály, nebo v odlehlé kapli tiše zapálíte svíčku, pochopíte, proč jsem tolik opěvoval severní zemi.“ (M. Ž.)

„U nás v (Lužických) horách“ během večerů při svíčkách a petrolejce se setkáte s Martinem Žákem a jeho hosty v útulném prostředí cvikovského Klubu kultury.
Letos do Cvikova dorazí: v březnu Martinova old-time country kapela Stará almara, v září Miloslav Nevrlý, autor knih Karpatské hry, Kniha o Jizerských horách a dalších, v listopadu Miloň Čepelka, oblíbený herec z Divadla Járy Cimrmana. Termíny horalských setkání zde.

(1. 2. 2010)

Pro všechny, kteří už netrpělivě očekávají informaci o naší letní hudební a taneční škole přinášíme dobrou zprávu: 17. letní škola country tanců a Old-Time Music 2010 se uskuteční 7.- 14. srpna v Poslově Mlýně poblíž Máchova jezera.

Pro muzikanty tento rok otevíráme opět lekce banja a kytary (Martin Žák) a poprvé lekce houslí (Radek Špindler ze skupiny Stará almara).
V rámci doprovodného programu se všichni účastníci budou moci stejně jako v loňském roce pobavit s tradičními rytmickými hudebními nástroji, dozvědět se něco o historii old-time country music atd.
Navíc budete mít tentokrát mimořádnou možnost seznámit se s banjem v jeho historických proměnách od tykvové haitské banzy, přes minstrelská banja, až po nástroj v jeho dnešních podobách. Na tyto nástroje si budete moci zkusit i zahrát.
Podrobné informace o hudebních lekcích najdete zde.

Kromě vlastní výuky se stanete součástí jedné velké old-time country kapely, a společně pak budeme večer co večer doprovázet tanečníky během jejich stylových country bálů. Zkrátka, jako za starých osadnických časů.
Chcete-li vědět víc, můžete se podívat na krátkou videoukázku z loňského roku zde

A samozřejmě máte i možnost individuálního programu, výletů do okolí, koupání... Vše záleží jen na vás. Můžete zde strávit i společnou rodinnou dovolenou a při té příležitosti využívat našich hudebních a tanečních lekcí včetně večerního hraní a tancování. Dopolední hlídání vašich dětí je zajištěno! Škola je vhodná i pro páry, kde ona je nadšenou tanečnicí, on náruživým muzikantem atd.

Závěrečný večer bude opět ve znamení country bálu s old-time country kapelou Stará almara rozšířenou o všechny zájemce z řad účastníků hudebních lekcí.

Pokud se Vám náš nápad líbí a přemýšlíte o své účasti na týdenní škole old-time country music, dejte nám, prosím, co nejdříve vědět o svém zájmu. Pomůže nám to v organizaci celé akce. Jste-li o své účasti už rozhodnuti, můžete se do naší old-time country školy přihlásit prostřednictvím registračního formláře.

Abychom se mohli všem řádně věnovat, je množství omezeno maximálně na 15 účastníků pro každý hudební nástroj. Naplněním této kapacity bude příjem přihlášek ukončen !!

Těší se na vás Martin Žák, Radek Špindler, Jitka Bonušová a Jan Pumpr

(11. 1. 2010)

Rád bych poděkoval Pepovi Káňovi, horalovi a banjistovi z Bílých Karpat za krásný dárek - loutku z jeho vlastní dílny. Pobavili jsme se všichni !
Jen je mi podezřelé, že naše malá Barunka na loutku pořád ukazuje a vykřikuje: „Táta! Táta!...“ Tušíte proč?
O ruční výrobě loutek a loutkových divadel z přírodních materiálů se více dozvíte na stránkách Medvídkovy loutky.

M. Ž. (7. ledna 2010)

Seděli jsme a poslouchali starého Abcházce, který se právě chystal pronést přípitek. Se zájmem jsem očekával, jaké květnatosti se dočkáme tentokrát. Stařec zvedl pohár a řekl:
„Napijme se na to, aby se lidu žilo dobře.“
Ta fráze zněla hloupě – tedy alespoň pro mě. Vnímal jsem ji jen jako další režimní heslo. Teprve o pár vteřin později mi došla velikost toho přípitku. Stařec nemyslel na sebe, ale na ostatní. Chtěl, aby byli šťastni jiní lidé – včetně těch, které v životě neviděl a které nezná.
A ten přípitek se pro mě vmžiku proměnil v zázračný, šlechetný a nádherný výrok…

S. N. Lazarev, který vstoupil do našeho života

Tak ať se lidu žije dobře !

Martin, Denda, Kubík a Barunka z lužickohorské Naděje v čase předvánočním L. P. 2009

Na moji lužickohorskou adresu dorazila tlustá obálka... Překvapení! Nová kniha znamenité české textařky Jiřiny Fikejzové Povolání textařka i s laskavým věnováním: „Martinu Žákovi, který mi vstoupil do II. dílu...“
Milá paní Jiřino, ať se Vaše krásná kniha ubírá těmi nejšťastnějšími stezkami.
A Vaše Kytky zpívám při každé příležitosti - stejně jako tenkrát při setkání s Pete Seegerem na břehu řeky Hudson.

M. Ž. (4. listopadu 2009)

Pár minut pro M plus M, pro Martina s Miloněm, tak se jmenuje nový pořad, spíš pořadeček, série pravidelných sedmiminutovek, které budete moci poslouchat na rozhlasové stanici Country radiu každou sobotu zhruba v 17:10 hod počínaje 3. říjnem 2009 (s reprízou v úterý ve 20:45 hod).
Samozřejmě se tu setkáte s Martinem Žákem a Miloněm Čepelkou.

(21. září 2009)

Ta zpráva mě zastihla 8. srpna během snídaně chvilku před posledním loučením s účastníky naší Letní školy Old-Time Music 2009. Kolem mého stolu procházel banjista Mirek: „Mike Seeger to má za sebou!“...
Mike, přítel Mike, jeden z posledních ryzích hrdinů americké Old-Time Music! Znělo to neuvěřitelně. A po nějakém čase jsem si navíc uvědomil, s jakou vnitřní vyrovnaností jsem onu zprávu přijal. (Dodnes nevím, jestli bych se za to měl stydět.)
Dlouho jsem věděl o Mikeových obavách: „Nejsem si jistý, zda se mi podaří dokončit všechnu tu práci,“ postěžoval si během mé loňské návštěvy u něj doma ve Virginii. O své nemoci nemluvil. Většinu času jsme hráli; na kytaru, banjo, autoharfu... A oba jsme měli foukací harmoniku upevněnou v držáku na krku - v sólech jsme se střídali...
Nevím, co teď říct... A tak se znovu vracím k těm písním; sám, bez tebe. Prostě radši hraju. Snad jen...
Miku, jsi jediným Američanem, který se mnou pil vodu bez ledu - tehdy v létě v kopcích Virginie. Tvůj domácí chléb chutnal znamenitě. A ten český text k písničce, kterou jsem si tolik přál slyšet právě od tebe, jsem už napsal... Vzkaz předám - slibuju!
A opravdu se nezlobíš kvůli té prasklé struně na svém „kuchyňském banju“?...

Mike Seeger
zemřel 7. srpna 2009 doma v Lexingtonu ve Virginii týden před svými 76. narozeninami.

M . Ž. (19. srpna 2009)

Pořad (lépe řečeno praktický návod pro splašenou dobu) Martina Žáka a Miloně Čepelky Jak vypřáhnout mezka má od konce června 2009 svoje vlastní stránky. Těšíme se na vás nejen na těchto stránkách - s radostí vám předáme svůj návod na některém z našich vystoupení.

Po delší přestávce vyšel v nakladatelství Country Home nový tištěný katalog Country Home 2009. Jeho prostřednictvím se můžete podrobně seznámit s nabídkou titulů Martina Žáka (knihy, CD, DVD).
Objednávkou titulu z nakladatelství Country Home podpoříte naše nové menšinové hudební projekty a přispějete k oživení a dalšímu šíření zvolna zanikající tradiční kultury.

Nejnovější písničkové album Martina Žáka, CD Není cesta zpátky právě vychází.
Martin Žák známý mnohým milovníkům tradičních country písniček opouští dosavadní roli vyprávěče dávných příběhů, aby zde oživil některé ze svých nejniternějších obrazů:
„Přestože si vůbec nejsem jistý jejich přijetím, vím, že je to pro tentokrát ta nejsprávnější cesta. Moje vlastní cesta. Způsob, jak se nerozejít sám se sebou ...“

Miloň Čepelka, oblíbený herec,
kterého znáte hlavně z Divadla Járy Cimrmana, o novém CD Martina Žáka:

„Je hudba, jsou písně a zpěváci, které můžete poslouchat kdekoli a kdykoli, příjemně vám šveholí do uší, nezabolí ani bolest neutiší, když jsou, tak dobře, kdyby nebyli, taky dobře. Ne tak Martin Žák. Ten vás zaskočí. Na něj si musíte zvyknout, musíte se na něj připravit, naladit, pak ho třeba poslat do háje, jak vás nutí přemýšlet, ale když vám vzápětí začne chybět, donutí vás kalupem tam pospíchat za ním, protože čert ví, co to v něm je, ale potřebujete ho, i když vám drhne v ústech, škrábe v uších a bez lítosti gruntuje v duších, otvírá zarezlá dvířka a dere se do třináctých komnat, kam se přece nesmí!!! ...
Více informací a objednávky.
CD Martina Žáka Není cesta zpátky podporuje:

A právě na Country radiu můžete Martina Žáka poslouchat v pondělí 25. května ve 20.00 hod v pravidelném pořadu Živák.

Americký písničkář Pete Seeger se dožívá v neděli 3. května 2009 krásných devadesáti let.
Marie Goonan z Melbourne v Australii přišla s nápadem, aby se tento den nesl ve znamení koncertů po celém světě. Všichni se tak mohou připojit k myšlence „Zpívejte pro Peteho!“ Smyslem akce je, aby se sešli lidé mnoha koutů světa a připojili své hlasy pro mír, spravedlnost, ochranu životního prostředí, a také uctili jeden ze vzorů osobní čestnosti.
Barbara Lee, kongresmanka z devátého kalifornského okrsku souhlasila s tím, že bude prosazovat nominaci Pete Seegera na Nobelovu cenu za mír. Na petici „Nobelova cena za mír pro Pete Seegera“ se sešlo víc než dvacet tisíc podpisů.

„Znám strach i vzdor a vztek.
Dál hledám, čert vem věk !!
A jen občas, když se zblázní svět,
chtěl bych vědět, Pete, co bys řek...“

Poděkoval jsem písní nazvanou Čistou Hudson River aneb Písnička pro Pete Seegera a jeho ženu Toshi; snad se objeví i na některém z mých příštích (?) alb.
A znovu a znovu děkuji snad na každém z vystoupení. Jsou věci, které by neměly být zapomenuty.

M . Ž. (27. dubna 2009)

Uvítal jsem nápad skvělého lektora country tanců Jana Pumpra (soubor Dvorana) uspořádat v rámci jejich každoroční letní taneční školy zároveň školu hry na některé tradiční hudební nástroje.
Pro začátek jsme zvolili pětistrunné banjo a kytaru a k tomu, pro zpestření, přidat pro všechny zájemce lekce hry na oblíbené rytmické hudební nástroje z časů osídlování Ameriky (kosti, lžíce, valcha, mrštnej janek atd.) Navíc doufáme, že se nám podaří sestavit ze všech účastníků velkou old-time country kapelu, naučit se společně několik instrumentálek a doprovázet tanečníky během jejich večerních lekcí.
16. letní škola country tanců a Old-Time Music 2009
se uskuteční 1.- 8. srpna poblíž Zruče nad Sázavou.

M . Ž. (6. ledna 2009)

„Nikdy jsem nebyl přítelem vzletných přání, natož něčeho takového jako jsou fráze pronášené během přípitku. Připadalo mi to, přinejmenším, dost pošetilé. Věci se mění, napadlo mě, když jsem na uvítání letošního roku naplnil číše pramenitou vodou ze studánky sv. Zdislavy a vyzval k přípitku ,Na LÁSKU ve všech jejích podobách‘.
Připadalo mi to úžasné, a tak jsem přáním LÁSKY obdařil v následujících dnech ještě několik dalších lidí. Nakonec jsem toho nechal - moc nadšení jsem totiž nesklidil. ,Nejdůležitější je přece ZDRAVÍ,‘ reagovali, často podrážděně, příjemci mého přání. A já si v tu chvíli znovu uvědomil, jak pomíjivé jsou naše lidské hodnoty.
Vzpomínám na zaujetí ,posametovorevolučních‘ devadesátých let, nadšení z mnoha nových možností, z mnoha otevírajících se cest. Celý svět budeme mít u nohou! Už jen trocha toho ŠTĚSTÍ! Mnoho z nás dokázalo od té doby učinit malé zázraky. Jen to ještě nějak pořád není ono…
A tak se v čase, kdy nám, přes mnohá ŠTĚSTÍ tohoto světa, není příliš do smíchu, kdy naše fyzická těla začínají nesmlouvavě vzdorovat našemu nekonečnému chtění, a kdy se oficiální medicína zoufale snaží zastřít, že na tohle je prostě krátká, upínáme k novým heslům, tentokrát o důležitosti ZDRAVÍ.
Dávno jsem pochopil, že všechno má svůj čas, ale rád bych se dožil chvíle, kdy přání LÁSKY nikoho nezaskočí. Možná jsem mizerným prorokem, ale něco mi říká, že pokud jako lidské bytosti nedokážeme rozhojňovat životodárné plamínky LÁSKY, opustí nás záhy i ono kýžené ŠTĚSTÍ a ZDRAVÍ. Napořád. Smutné domýšlet, co bude následovat…
A tak se směle přidávám ke všem troufalcům tohoto světa a znovu připíjím:
,Na LÁSKU ve všech jejích podobách‘.“

Martin Žák v čase novoročním L.P. 2009

Poslední tři řádky roku 2008 (PF 2009, chcete-li):
„Nejvznešenější modlitba nemá slov. Je to prostě uchovávání a rozšiřování citu lásky v jakékoli situaci.“ (S. N. Lazarev, náš učitel života)... Možná, že i nejvznešenější přání nemá slov...

Martin a Denda Žákovi, Naděje v čase předvánočním L.P. 2008

Aby byla cesta ke kořenům americké lidové hudby trochu dobrodružnější, oživil jsem pro návštěvníky našich stránek zvuky rozličných hudebních nástrojů z velké rodiny country music. Samozřejmě s využitím tradičních technik hry.
Zvukové ukázky si můžete poslechnout zde.

M . Ž. (17. prosince 2008)

Na žádost Mary Ann Johnston, zda bych mohl napsat článek pro americký hudební časopis Autoharp Quarterly, jsem zareagoval spontánně, možná však nečekaně: „A co rovnou celý seriál?! O autoharfě a drobných ostrůvcích old-time music v České republice, o tom, jak se právě autoharfa tak báječně hodí k doprovodu českých a moravských lidových písní (což byl i jeden z mých lektorských příspěvků na letošním festivalu Mountain Laurel Autoharp Gathering v Pennsylvanii) a hlavně o mé letní cestě po severovýchodě Spojených států – samozřejmě s autoharfou na zádech.“
Můj nápad se zalíbil. Usedl jsem tedy ke stolu, přizval ony letní vzpomínky a začal psát: Zápisky osamělého poutníka s autoharfou…
Ale protože jsem vždy nejraději promlouval svým rodným jazykem, rozhodl jsem se současně pracovat i na české verzi. Jen prozatím nechci slíbit žádný konkrétní termín.

M . Ž. (21. listopadu 2008)

Poslední dobou mě tak trochu mrzelo, že naše jinak úspěšné školní programy (chcete-li „výchovné koncerty“) Než se roztočil gramofon a Když osadník zpívá, nejsou vzhledem k jejich výpravnosti a technické náročnosti dostupné těm nejmenším skupinkám mladých nadšenců.
A tak jsem vymyslel jednodušší alternativu k oběma pořadům: Těm, co ještě chtějí zpívat. Je to vskutku neformální setkání v přátelském kruhu.

M . Ž. (19. listopadu 2008)

Máme tu říjen a s ním i naše nové DVD Stará almara ještě jednou (naposledy) ve Mlejně, které navazuje na tradici každoročních podzimních večerů s Martinem Žákem, jeho old-time country bandem Stará almara a tanečním souborem Dvorana Country Dancers.
Americké lidové písně se zde opět setkávají s drobnými příběhy a dobovými tanci. A jak už název napovídá, uzavírá titul celou tuto naši koncertní DVD kolekci.
Vložením disku do vašeho přehrávače se stanete součástí oněch nostalgických časů, kdy se lidé museli sami postarat o svoji vlastní zábavu.
Z nových hudebních nástrojů uvidíte a uslyšíte třeba žertovný „gee-haw whimmy diddle“, vzácné minstrelské banjo nebo obyčejnou valchu. Všichni tancemilovní jsou zváni do víru temperamentního appalačského cloggingu či k zádumčivějším hrátkám skotského venkova.
Více informací a objednávky.
DVD Stará almara ve Mlejně podporuje:

Vypravování a písničky Martina Žáka si můžete poslechnout v pondělí 13. října ve 20.00 hod v pravidelném pořadu Country radia nazvaném "Živák".

(3. října 2008)

Dne 16. října 2008 bude v Praze zahájen 5. ročník mezinárodního festivalu hudebních filmů Music on Film - Film on Music (MOFFOM 2008).
Během zahajovacího večera bude ve 20.00 hod v kině Lucerna předána cena za celoživotní přínos zakladateli amerického folkového hnutí, písničkáři Pete Seegerovi a české zpěvačce Martě Kubišové. Celým večerem provází Martin Žák.
Hned následující den v 15.00 hod se můžete společně s Martinem Žákem a jeho old-time country kapelou Stará almara vydat Ve stopách Pete Seegera. Během tohoto putování s americkou folkovou hudbou v Pasáži Lucerna si budete moci sami vyzkoušet některé méně známé tradiční nástroje.
Následuje promítání působivého dokumentu Pete Seeger: Síla písně v kině Lucerna.
Více informací MOFFOM

(2. října 2008)

V naší „horalské firmě“ Country Home právě dokončujeme poslední přípravy nutné pro vydání nového DVD Stará almara ještě jednou (naposledy) ve Mlejně, které uzavírá kolekci každoročních podzimních večerů Martina Žáka, Staré almary a jejich přátel. Na trhu se objeví v polovině října.
Více informací pak najdete na těchto našich stránkách a navíc, budete-li mít čas a chuť, poslouchejte 11. a 12. října pražské Country radio a jeho Víkend šlágrů ze Staré almary. Třeba se na vás usměje štěstí a vyhrajete právě naše nové DVD.

(5. září 2008)

Zpátky doma! S hlavou plnou melodií, nových tváří a jmen, podivuhodných míst…
Jako by to byl jen sen prošlé noci. Snad se mi v dohledné době podaří předat některé z nejzajímavějších okamžiků svého amerického putování i vám.
A nejen o muzicírování na festivalu Mountain Laurel Autoharp Gathering v Pennsylvanii (několik momentek najdete zde), ale i o všech těch dobrodružných okamžicích. O malé, v lesích ukryté dílně poblíž všedního městečka Newport, kde mistr George Orthey pomáhá na svět andělským hudebním nástrojům.
O setkání s Pete Seegerem, na jehož popud jsem na sklonku „Dne nezávislosti“ zahrál několik písní na lidovém shromáždění na břehu Hudson River. Na vlnách se pohupovala plachetnice Woody Guthrie a já v závěru poděkoval písničkou Where Have All the Flowers Gone, samozřejmě s vydařeným českým textem Jiřiny Fikejzové Řekni, kde ty kytky jsou. Přidali se všichni.
Nezapomenutelná je návštěva u nestora americké old-time music Mike Seegera, který mě uvítal ve dveřích svého domu v kopcích Virginie obzvlášť milým způsobem - chlebem a solí. Znovu slyším, jak se společně smějeme s legendárními dámami Donnou a Patsy Stoneman, které dodnes táhnou tu letitou káru „první rodiny country music“. Hodiny nad Biblí s éteričtější Donnou, a nezapomenutelné okamžiky s Patsy, zachovávající si svůj důvtip v každé situaci: „Musím se o tebe postarat jako slepice o svoje kuřátko!“ Pokaždé, když jsem se během rozhovoru dostal do úzkých díky své jazykové nedokonalosti, prohlásila se šibalským úsměvem: „I love you, Zak!“
Jak osvěžující bylo setkání s přátelským horalem jménem Dale Jett, synem Janette Carter, dnešním nositelem odkazu věhlasné Carter Family. Společně jsme rozezněli písně, které psaly historii country music: Keep on the Sunny Side, Anchored in Love, Will You Miss Me When I'm Gone…
Nikdy dřív mě nenapadlo, že budu hrát na svoji autoharfu v New York City, navíc v kostele, a ještě k tomu se sólistou na pilu, jinak novým přítelem Ivanem Stilesem. Reportáž z akce odvysílala finská televize MTV3 a je možno shlédnout ji zde.
Autoharfový mág Bryan Bowers si zamiloval písničku Rožnovské hodiny a chtěl abych ji hrál pořád dokola…
Kráčel jsem ve stopách „otců poutníků“ na pobřeží nynějšího státu Massachusetts, na plachetnici Mayflower II hrál na svou všudypřítomnou autoharfu pro poutnici jménem Alice, v hlubokých lesích severní Pennsylvanie hledal (a našel) tajemnou Oleanu, navštívil několik komunit svérázných Amishů, abych se pokaždé se zvláštním smutkem v srdci vracel do Ameriky moderní, do světa, který je už mým romantickým představám na míle vzdálený…
A znovu a znovu jsem si uvědomoval, že jsem se narodil přesně na tom správném místě. A rád se zas vrátil domů. Moje místo je teď tady!
To všechno, a ještě mnohem víc, bych vám chtěl někdy vypravovat. Až přijde ten správný čas…

M . Ž. (červenec 2008)

Pete Seeger, Ivan Stiles a Martin Žák na břehu Hudson River.

Foto: Ingrid Heldt

První polovina léta 2008 se nese ve znamení Martinovy nové cesty po venkovské Americe. Jedním z hlavních předmětů zájmu je tentokrát hudební nástroj zvaný autoharfa. Kromě hudebních aktivit se Martin opět ponoří do historických vod, aby pátral po dalších drobných střípcích osadnických časů. Tak už jen trochu toho dobrého Štěstí!

(červen 2008)

V červnu 2008 byl Martin Žák uveden na pomyslná prkna Main Scene of Country Music jako jeden z významných představitelů country hudby v České republice „za jedinečný podíl v popularizaci old-time country music na české hudební scéně“. Mezi dvacítkou dříve oceněných umělců jsou takové osobnosti jako Michal Tučný, Pavel Bobek, Robert Křesťan či Naďa Urbánková.
Ocenění bylo Martinovi předáno prezidentem Association for Main Scene of Country Music Rostislavem Karešem dne 14. 6. 2008 na hudebním festivalu Country jízda v Němčicích nad Hanou.

(červen 2008)

Nepřehlédnutelný americký písničkář Pete Seeger stanul v květnu 2008 na prahu svého 89 roku. Obrovský zájem o jeho osobu a nekontrolovatelná lavina přízně směřuje poslední dobou k jeho usedlosti nad řekou Hudson. O to víc si vážím řádků od svého letitého hudebního hrdiny a učitele. Jeho dopis doputoval do mojí venkovské poštovní schránky v polovině dubna - poselství, které nebylo určeno pouze mně. Pro ty z vás, kteří mají Pete Seegera rádi, ale i pro všechny, kteří mají rádi naši kouzelnou planetu a cítí, že už nezbývá mnoho času, cituji úryvek z jeho dopisu. Právě tu část, po jejímž přečtení jsem si uvědomil, že mám oči zalité slzami.
Nechť se myšlenka Pete Seegera rozletí všemi směry, nechť je vpuštěna do co možná největšího počtu lidských srdcí!

„Řekl bych, že jsem větší optimista, než kdykoli předtím – zemědělská revoluce trvala tisíce let, průmyslová revoluce stovky let, informační revoluce už jen desetiletí. Pokud toho využijeme, a pokud využijeme rozum, který nám byl darován Bohem, dosáhneme v tomto století REVOLUCE NENÁSILÍ, kterou předpovídali velcí duchovní vůdci v průběhu celé lidské historie. Nebo to neuděláme a civilizace na zemi zanikne. Snad by nás mohlo zachránit umění. A to umění všeho druhu včetně vaření nebo i sportu. V každém případě se mějte všichni dobře, mám vás rád.“

M . Ž. (květen 2008)

A máme tu skutečnou novinku - představení Martina Žáka a herce Miloně Čepelky (z oblíbeného Divadla Járy Cimrmana), nazvané Jak vypřáhnout mezka.
Zajímá-li vás náš návod, jak se vypořádat s oním každodenním úkonem, který s takovou samozřejmostí ovládali naši předkové, nenechte si ujít náš pořad s vyprávěním a písničkami.

Pár Martinových (snad i okolovánočních, nicméně po celý rok platných)
řádků z místa zvaného Naděje:

Dál nechte mi mou starou víru…
Je pro mě dobrá dost.

Spásnou modlitbu já zpívám,
duchy předků pilně vzývám,
v rytmu bubínku se kývám.
Je pro mě dobrý dost.

Věčnou pyramidu stavím,
rád pak s bohy svátky slavím,
jak sám faraon se bavím.
To je pro mě dobré dost.

Afrodito, slyš mé přání,
před tvou sochou já se skláním,
marně svodům tvým se bráním.
Jsi pro mě dobrá dost.

Písním druidů přednost dávám,
v lesních hájích rád si hrávám,
sám pak obětí se stávám.
I to je pro mě dobré dost.

Když nám Zarathuštra kázal,
na svou cestu já se tázal,
svatým provázkem mě svázal,
ten je pro mě dobrý dost.

Buddha prohlíd, co se děje,
teď se bezstarostně směje,
každý k nirváně už spěje.
Je i pro mě dobrá dost.

Haré Kršno, díky Tobě,
chodím v šafránové róbě,
s holou hlavou čelím zlobě.
To je pro mě dobré dost.

Když mě Pán Bůh jednou stvořil,
pak mi dopřál, abych ožil,
každé Evě bych se dvořil.
Snad je i tohle dobré dost.

Dál nechte mi mou starou víru…
Je pro mě dobrá dost.


Jen to dobré o Vánocích i v časech,
které přijdou potom.

Martin Žák (17. prosince 2007)

Ne, nedá mi to. Musím vám o tom povědět. O čem? O nové knížce svého přítele Miloně Čepelky Poklesky rozverné snoubenky (nakl. Daranus, 2007).
Jako ctitel literatury na téma „alternativní medicína“ (i když, přiznám se, nemám tuhle slovní nálepku příliš v lásce) jsem po přečtení Miloňovy knížky reagoval spontánně: „Tak tahle byla z těch nejalternativnějších!“ Myslím, že by ji měl číst každý muž. A samozřejmě i každá žena. A sejde-li se v některém z oněch nejvzácnějších bodů odvážný muž s odvážnou ženou, mohou si z té knížky číst společně.
Díky, Miloni, a končím Tvou poslední (tak trochu tajemnou) větou z úvodní kapitoly:
„Třeba jste tohle všecko ani nechtěli nebo nemuseli vědět, ale mně se líbilo vám to prozradit, a pokud se pokusíte to pochopit, děkuji vám."

M . Ž. (4. prosince 2007)

Nabízíme originální pořady s tradiční country hudbou a dobovými nástroji vhodné pro kluby, školy, dětské tábory a podobně, dále vystoupení na koncertech a festivalech, hudební produkci v muzeích či skanzenech, hudební lekce a semináře.
Podrobnější informace včetně video ukázek naleznete zde. Koncerty pro školy zde.